Prosinec 2016

Prosinec 2016 | Ohlédnutí

29. prosince 2016 v 20:24 | P. | 
Je to vůbec možný? Podvědomě si sice přeju, abych už měla dostudováno, odpracováno a mohla přemýšlet o dětech, ale stejně si pořád říkám, že čas nějak moc utíká, vždyť před chvílí byl leden, a je to jako včera, co jsme se s Matějem jezdili v srpnu denodenně koupat do lomu - vždycky pozdě večer, abychom měli celý jen pro sebe - a užívali si jen jeden druhého. Pak začal náš vysokoškolský život a čas začal letět jako blázen.

Připadá mi to jako včera, kdy jsme se nastěhovali do Plzně a začali tvořit ze starého bytu na kraji města druhý domov. Pamatuju si náš první odjezd z domova - byla pouť, doma byli všichni a užívali si pohody a my museli v deset večer odjíždět. Taky jsem to obrečela, taťkovi na rameni, jako malá holka. A najednou je tu konec roku a mně to štve, protože si svůj současný život na vysoké náramně užívám a nechci, aby tak rychle skončil.