O mém strachu ze zubaře.

10. února 2017 v 10:42 | P. | 
Snažím se na všechno hledět z té lepší stránky a razím heslo "Když nejde o život, jde o nic", ale pokud jde o preventivní prohlídku u zubaře, propadám panice.

Když se začně blížit datum prohlídky, jsem už týden dopředu nesvá. Pořád tak nějak myslím na to, co mě brzy čeká. Proč o tom píšu? Protože tentokrát už se to opravdu blíží - je to dneska!

Nejhorší ze všeho je pro mě přežít sezení v čekárně. To prostě nezvládám. Je mi na zvracení, bolí mě břicho, motá se mi hlava, nevydržím v klidu sedět na místě. Když jsem tam sama a není tam nikdo, o koho bych se mohla opřít, tak je to snad ještě horší. Mám vyzkoušeno, že pokud se mnou šel přítel a držel mě v čekárně za ruku, bylo mi o kousíček lépe. Ale stejně nic moc. Preventivní prohlídky jsou dobré v tom, že vás vezmou tak nějak v tom čase, na který jste objednaní, ale když jdete na bolestné, čekáte třeba od půl šesté do půl osmé. A to je pak peklo.

Nevím ani, čeho se bojím. Logicky nejspíš té bolesti, ale když nad tím tak přemýšlím, nejvíce mě děsí můj zubař, který mi kouká do pusy a polohlasem říká sestřičce nějaká čísla zubů, které má napsat do poznámky. Pak úplně čekám, že mi oznámí, že mám zkažené minimálně tři zuby a dalších pět mi musí nemilosrdně vytrhnout.

Mám celkem problematické zuby, máme to holt v rodině. A nebyla bych to já, kdybych nemusela mít něco extra - chybí mi v puse jedna dvojka, a místo toho mám na jejím místě špičák, a na místě, kde by měl být klasický špičák, mám pořád mléčný špičák. (Docela blázinec.) Doktor mi ho už asi čtyři roky hlídá, kontroluje, retgenuje, dokonce mě poslal na velký rentgen celého chrupu, aby se ujistil, že mi tam někde ten stálý zub neroste. Dnes mu ten rentgen nesu, tak uvidíme, co zjistí.


Kdybych neměla permanentní problémy se zuby, asi bych se bála i méně, ale jde o to, že mi pořád dolní stoličky pobolívají, když piju, tak nezvykle studí a sem tam se objeví i bodavá bolest při jídle. Jenže už je mám natolik provrtané, že se chlácholím tím, že tam už se nemá ani co zkazit. A čím víc o tom teď mluvím, tím víc se bojím dneska opustit dům a vyrazit tam, kde to nejvíc nemám ráda.

Myslím, že tohohle strachu se do konce života už nezbavím. Paradoxem je, že až dneska vylezu z ordinace, oddychnu si a řeknu si, že to vlastně nic nebylo. Ale až se bude blížit další kontrola, zase budu na nervy. Ach jo. Je na čase jít. Tak vzhůru do toho. Snad tam dneska neumřu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu? Klikni, prosím, ať vím, kolik sem chodí lidí..

Klik...

Komentáře

1 veronika-ve veronika-ve | Web | 10. února 2017 v 11:09 | Reagovat

Úplně tvůj strach chápu. Já jsme měla jít k zubařce už v prosinci, psychicky jsem se na to připravovala a nakonec jsem chytla chřipku, takže jsem prohlídku musela zrušit.
Tento týden jsem se objednala na příští týden k zubařce a zase začínám chytat chřipku. Připadne mi, že moje tělo se brání tam jít :D
Jinak taky jsem vždy hrozně nervózní, když zubařka říká různá čísla a já se bojím, že mi bude vrtat zuby. Naštěstí už asi 2 roky po sobě mi nikdy nic nevrtala, ale teď se toho celkem bojím, protože jsem tam asi rok a půl nebyla :/
Budu ti držet palce a pak určitě napiš, jak si dopadla a jestli to bylo tak hrozné.

2 Matthias Matthias | 10. února 2017 v 11:50 | Reagovat

Strach ze zubaře je vlatsně přirozený. Víš, že se nebudeš moct hýbat, že on používá ostré nástroje v blízkosti tvého obličeje a  bude ti působit bolest. To není úplně OK.

Na druhous tranu se dá zvyknout. Já si třeba našel hodně dobrou stomatologickou kliniku - sice platím dost peněz, ale je to tam na pohodu a měl jsem strach jako ty a postupně jsem se takto vyléčil z pravidelných návštěv.

A dneska mám úplně ok zuby.

3 Tichá voda Tichá voda | Web | 10. února 2017 v 11:54 | Reagovat

Jo, já jsem na tom podobně.
I když ne úplně stejně. Já jsem spíš v jednom kuse nervózní z možných kazů a když cítím nepříjemný pocit v zubech, tak bych hned běžela k zubařce nechat se ujistit, že je mám jen citlivé.
Ale ty osmičky, z těch jsem byla hodně na nervy, i když jsem si pořád opakovala, že to bude v pohodě. No nakonec se to taky zvládlo.

Držím palce!

4 Eliss Eliss | Web | 10. února 2017 v 14:44 | Reagovat

Já mám také panickou hrůzu, v čekárně se úplně potím... Doufám ře vše dobře dopadlo!!

5 P. P. | Web | 10. února 2017 v 16:55 | Reagovat

Tak dopadlo všechno dobře, nic mi nevrtal, on můj zubař je hrozně hodnej a milej a vždycky mi všechno vysvětlí, sympaťák, ale moje podvědomí mi vždycky před návštěvou říká, že jdu za bolestí. A ted, po prohlídce se cítím dobře a ještě bych s ním povídala. :D

[1]:

[2]:

[3]:

[4]:

6 Kazimír Kraťas Kazimír Kraťas | Web | 10. února 2017 v 17:15 | Reagovat

Jsem zoufalý ošklivý panic se zanedbatelným IQ i délkou údu a s komplexem méněcennosti. Zoufale potřebuji vaši pozornost. Potřebuji vaše komentáře, až už utěšující či lítostivé, nebo nenávistné. Prostě potřebuji mít pocit, že se o mne někdo alespoň jednou v životě zajímá, ať už v dobrém, nebo špatném. Potřebuju to snad ještě naléhavěji než první sex, funkční pistoli, nebo preventivní proplesknutí, abych se konečně probral a přestal ze sebe dělat šulina na těch internetech.
Jedná se sice o reklamu, ale alespoň jsem upřímný, říkám to narovinu a racionálně vysvětluji důvody, proč stojím o větší návštěvnost. Krom toho - za každou jednotlivou návštěvu na mém blogu se o jednu vteřinu zkrátí čas, zbývající do ztráty mého panictví! A to se vyplatí, zvláště jste-li filantropové!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama