Červen 2017

Poprvé vychovatelkou

19. června 2017 v 13:50 | P. | 
Během května jsme s nejlepší kamarádkou Míšou dostaly zajímavou nabídku od jejího kamaráda ze Sokola - jet jako vychovatelky na školu v přírodě. Ihned jsme to braly, aniž bychom věděly, co to bude obnášet. Prostě jsme na to kývly hned.


Když jsme dorazily v půl jedenácté večer v neděli na místo, trochu jsme znejistěly. Samy na cizím místě, ve staré sklárně, která byla upravena do podoby intru nebo staršího hotelu. A hlavně totálně bez signálu. Takhle večer potmě to bylo pro nás trochu stresující, protože jsme chtěly zavolat domů, že jsme dojely v pořádku, ale nemohly jsme. Naštěstí dole v hale byla slabá wifi zdarma, tak jsme alespoň všem daly tak nějak vědět, že nebudeme brát telefony. Trochu nás naštvalo, že ve třetím patře, kde jsme bydlely, byla zaheslovaná wifi, od které někdo znal heslo, ale nechtěl nám ho říci. Takhle to možná zní, že jsme závisláci a nevydržíme chvíli bez mobilu, ale věřte, že pokud potřebujete nějak fungovat, bez mobilu to prostě nejde, zvlášť když potřebujete udržovat kontakt s blízkými déle než pět minut denně. Ale řeknu vám, po dvou dnech usilovného zjišťování hesla jsme si zvykly a prostě to akceptovaly, a když pak děti vžycky usnuly, šly jsme si na chvíli sednout na schody a rychle vyřešily celodenní zprávy. A šlo to.


8/6/2017

8. června 2017 v 9:55 | P. |  Info
Deset let je holt deset let.

Po deseti letech blogování jsem se z osobních důvodů přesunula na blogspot. Jenže k tomuto blogu mám prostě určitou vazbu. Prožil se mnou část dětství, pak dospívání, střední školu, dospělost. A pak jsem ho na čas opustila. To mě mrzí.

Můj nový blog na blogspotu miluju a baví mě, proto se jej samozřejmě nevzdám. Založila jsem ho stejně primárně pro články, které jsem neměla v úmyslu zveřejňovat zde, protože odkaz znají lidé, u nichž by se mi nelíbilo, kdyby si mé zápisky četli. Bohužel jsem tenkrát nerozvážně tento blog sdílela na svou facebookovou stránku, a bylo to.

Chtěla bych pokračovat v některých rubrikách, které mě tady ještě loni tolik bavily. Za ten uplynulý rok jsem tady toho moc nezveřejnila, protože když sjedu po blogu kousek níž, ještě pořád se mi zobrazuje článek z července 2016. Zase musím zmínit rok 2012, kdy vyšlo neuvěřitelných 891 článků. To jich bylo i několik denně...

Takže se vracím. Překvapilo mě, že blog má stále stejný počet návštěv za den, že i přes mou neaktivitu se sem asi rádi vracíte. A to mě těší :)

Takže příště!